Vymahatelnost práva a prosazování lidských práv

V Budějicích rokovali. Rokovali o romském problému. Závěrem našich aktivistů bylo, že jsou drobné problémy a ty se musí řešit nasypáním dalších peněz. Taky je potřeba zřídit další ministerstvo - pro lidská práva. O velkém problému vymahatelnosti práva a rovném přístupu v právech i povinnostech pro všechny se nějak zásadně nehovořilo.

Taky byla diskuze v senátu. Docela zajímavě to komentuje Romea.cz http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/domaci/co-senatori-pri-projednavani-navrhu-k-integraci-romu-odhalili-neznalost-problematiky-streotypy-lzi-hloupost-anticiganismus . Takový příkrý komentář je proto, že senát odmítl rasismus. Tedy Romové to jako rasismus neberou, protože senát sice odmítl selektivní řešení problémů s vyloučenými podle etnicity a tím také (z jejich pohledu) bohužel odmítl další příliv peněz z EU. Selektivní samozřejmě.  Docela poučné je si přečíst, co Romové považují za neznalost, stereotypy , lži a hloupost... takový komentář senátora Kubery by se přitom měl tesat do kamene : "Města, která mají romského poradce, paradoxně mají víc problémů, než města,  která nemají romského poradce. Kolik bych musel mít poradců, když mám ve městě Vietnamce, Ukrajince,  Kazachy, Romy, Židy a nevím ještě koho. To bych musel mít plný úřad poradců"  a doporučuje jednoduchý přístup. Žádné agentury, žádní poradci ( pro nikoho, tedy rovný přístup ke všem) . Ale je tam spousta dalších výroků kupodivu uváděné romským serverem jako problematické.

Problém s Romy není specificky český problém, daleko větších rozměrů nabývá v jiných zemích, třeba na sousedním Slovensku. Zajímavé je, že u nás o problémech víc mluvíme (můžeme si za to sami, dávky zvýhodňují nicnedělání a vyrábění dětí), Slováci už jsou dotlačeni opustit plané diskuze a měnit systém. Měnit podstatu všeho zla, a to je špatné nastavení pomoci sociálně slabým, který nezohledňuje nijak aspekt snahy sám si pomoci, vyhrabat se z problémů, dodržovat zákony a zvyklosti. Který nepodporuje faktické vzdělání, faktické dodržování sousedských vztahů, pořádku a podobně.  Zdá se poměrně drakonický, ale zřejmě odpovídá velikosti problémů na Slovensku. Mnohé z toho, o čem se tady leta bavíme, oni už dostali do zákona.

http://zpravy.idnes.cz/slovensko-romove-prace-0v3-/zahranicni.aspx?c=A131127_160055_zahranicni_pul#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=zpravodaj&utm_content=main 

Podle mne je tady otázka, jak daleko nechá ČR dojít problémy, aby místo žvanění o nových ministerstvech a dalších penězích které nic nevyřeší přešla naše společnost k formulaci jasných pravidel a zákonů, k vymahatelnosti práva, ke skutečné ochraně práv všech občanů, občanů dodržujících pravidla, k vlídnému sociálnímu systému pro skutečně nemocné, bezmocné a krátkodoběji nezaměstnané a zapomene na volné nasypávání peněz do aktivit, které v důsledku vedou k destrukci našeho státu.

Tím se taky nejvíc udělá pro skutečnou obhajobu lidských práv občanů. K vyvážení vztahu mezi právy a povinnostmi. Další ministerstva potřeba rozhodně nejsou.